Letní tábor "Kometa" 2018

aneb "Cestování časem"

Den první (sobota) - Příjezd

Po náročném odjezdu, příjezdu a následném seznámení s táborovým areálem jsme si všichni zútulnili naše obydlí na následující dva týdny. Po vydatném obědě a chvilce odpočinku jsme se snažili alespoň částečně objevit taje okolí. Poté jsme se znovu posilnili a pod záminkou sběru dřeva na opékání večeře jsme se vydali do lesa. Tam nás čekal neuvěřitelný objev. Místo dřeva se nám totiž podařilo najít záhadný stroj s útržky z deníku dobroduha dřívějších časů.

1. 7. 1982

Dnešek změnil všechno. Dave, archeolog, kterého znám, mi dnes volal a řekl, že našli něco podezřelého. Stroj s přesýpacími hodinami. Nic takového ještě neviděli. Začali ho zkoumat. Jsem zvědavý, kam tohle povede. 

2. 7. 1982

Zjistili, o co se jedná. I když jsem docela skeptický, zda je to pravda. Podle nich je to stroj času, který zde někdo nechal při cestování z budoucnosti. Chtějí poslat první skupinu. Samozřejmě že jsem Davea napadl jako první po mých zkušenostech a s mými znalostmi. Souhlasil jsem s tím, že si sám vyberu zbytek expedice. Pár lidí už mě napadá, ale nejsem si jist, že jsou tihle chlapi dostatečně šílení na to, aby se mnou cestovali časem, pokud ten krám vůbec funguje.

3. 7. 1982

Nevím, zda znám jenom šílence nebo zda jsou všichni tak znudění v téhle době. Stačilo říct: „Hele kámo, nechceš se mnou zkusit cestovat časem? Nejsem si jistý, zda to opravdu funguje a nedostaneš z toho ani korunu, ale bude to sranda!“ Všichni souhlasili. Rozloučili se se zbytkem světa a už jsme všichni tady ve středisku. Tucet chlapů a šílený nápad.

4. 7. 1982

Nejsem si jistý, zda tohle bude někdy někdo číst, ale pomáhá mi to neztratit rozum. Stroj fungoval. Přitom vypadal tak jednoduše. Neskutečný. Zatočili jsme pákou a puf! Jsme někde úplně jinde. Měli jsme jít jen o 100 let dozadu, ale něco mi tu nesedí, nepotkali jsme ještě jedinou živou duši.

5. 7. 1982

Včera v noci na nás zaútočila tlupa šavlozubých tygrů, ztratili jsme dva chlapy. Je nám už všem jasné, že jsme se vrátili o mnohem víc do historie, než jsme chtěli. Přísahám bohu, že ráno, když jsem se probouzel, zahlédl jsem postavu ve zvláštním oblečení, jak stojí kousek od nás mezi stromy a tiše nás pozoruje. Zkoušeli jsme se vrátit zpět. Nepodařilo se nám to. Nálada v partě začíná dost upadat. Není se čemu divit. Dochází nám jídlo a jediného člověka, který uměl hrát na tu kytaru, co jsme s sebou táhli, rozcupovali tygři.

6. 7. 1982

Záhadná postava ze včera se přiblížila. Snažili jsme se s ním jakýkoliv způsobem komunikovat. Ale on jen stojí a pozoruje. Nevypadlo z něho ještě ani slovo. Bylo to okolo oběda, když z ničeho nic se dva z party popadli za hlavu a začali křičet. Během několika následujících sekund se stalo něco neuvěřitelného. Začali nám před očima stárnout až se proměnili na prach. Vypukla panika. Potřebujeme odsud pryč. Během hádky, kdy jsme se dohadovali, zda zkusíme cestovat pomocí stroje nebo prostě půjdeme pěšky, Rick najednou zařval: „Musíme do jiné doby. Nejsme schopni se uživit a přežít tady v téhle době. Jsme ve zpropadeným pravěku!“ V tu chvíli k nám přistoupila ta záhadná osoba a začala mluvit. Zjistili jsme, že se jedná o strážce období a že ano, jsme v pravěku. Vysvětlil nám, jak stroj funguje a že se nedá posunovat o tolik let dopředu, že musí postoupit průběžně několika obdobími, než se dostaneme do naší doby. Naším úkolem je uhádnout období a následně splnit úkoly, co nám strážce zadá. Poté se můžeme pohnout dál. Vysvětlil i to, co se stalo při obědě. Nesmíme se totiž v žádném období moc zdržet. Stane se totiž potom to, že nás dohoní důsledek porušení časoprostorového kontinua a buď to urychlí či zpomalí náš proces stárnutí, což zní docela děsivě. Na druhou stranu trochu vysvětlení a docela se uklidnila atmosféra mezi námi. Doufám, že odsud už zítra vypadneme.

7. 7. 1982

Podařilo se nám to. Pohnuli jsme se dál, ale nemáme nejmenší ponětí, kde jsme. Jelikož nám to už trochu vlezlo na mozek, nejsme schopni se dohodnout jako skupina. Rozhodli jsme se rozdělit a pokusit se po menších skupinkách zjistit dobu a úkoly. Večer jsme se měli všichni sejít u stroje. Jedna skupinka se nevrátila. Zbylo nás už jen pět. Tohle není dobrý. Proč jsem s touhle misí vůbec souhlasil? A ještě jsem do toho uvrtal zbytek chlapů. Musím už ochránit zbytek a dostat je domů. Udělám pro to, co bude nutné.

8. 7. 1982

Zvládli jsme to. Jsme v další době. Teď to bylo jednodušší. Dobu jsme poznali rychle a úkoly byly snadné. Jedeme dál.

9. 7. 1982

Tohle vypadá dobře. Další den, další období. Začínáme se pomalu blížit k naší době. Je nás pořád pět. 

12. 7. 1982

Dneska jsme splnili dle nás poslední období před naší dobou. Už se nemůžu dočkat na to být zas doma. Rozhodli jsme se, že po návratu pošleme stroj samostatně do náhodné doby s tímto deníkem. Je to moc nebezpečný stroj na to, aby se na něm prováděli dál experimenty. Pokud tohle čtete a máte v plánu stroj času použít či jakýmkoliv záhadným způsobem ho musíte použít, doufám, že Vám tohle pomůže. Na závěr Vám můžu říct jen jedno.

Hodně štěstí!

                                                                                                                             Henry Jones, Jr.                    

Po přečtení útržků jsme zjistili, že se jedná o stroj času, se kterým nás čeká ještě mnoho dobrodružství. Jelikož naše šance přežít útrapy spojené s porušováním časoprostorového kontinua jsou evidentně mnohem větší při rozdělení do menších skupinek, následovalo rozdělení tábora na několik soutěžních tlup. Poté co se jednotlivé tlupy seznámily a náležitě se pojmenovaly, zahráli jsme si pár her pro odlehčení a seznámení tlup mezi sebou. Po náročném dnu jsme zalehli, abychom se náležitě připravili na to, co nás zítra bude čekat.

Den druhý (neděle) - Pravěk

Ráno nás čekalo překvapení. Na nástup se nám mezi děti vmísila zmatená pravěká žena. Nejprve očichala všechny členy tábora a poté, co děti v ní rozpoznaly neadrtálkyni, spustila: "Vítejte v pravěku! Jste to co jsem právě potřebovala. Včerejší vítr mi zničil příbytek i tajnou spižírnu. Vašim prvním úkolem je postavit chýši hodnou mé maličkosti. Měla by obsahovat všechno, co se ženě v této době může hodit. Následně mi musíte obstarat zásoby na další dobu ledovou, abych mohla znovu otevřít svou pravěkou kuchařku."

Děti vyhlížející mamuta se rozdělily do svých tlup a vyrazily do lesů. Tlupa "Kloboučníci" nezapomněla ani na designové prvky a zakomponovala do chýše i jeskynní malby a nábytek všeho druhu. Tlupa "Bez jména" zase myslela na bezpečnost osamocené ženy v pravěku a zahrnula do chýše prvotřídní bezpečnostní systém.

Náš pravěký host byl nakonec velmi spokojen se všemi příbytky. Po výborném obědě jsme vyrazili splnit druhý zadaný úkol. Naštěstí jsme nedaleko od tábora našli kus lesa s hojnou faunou. A tak jsme se pustili do lovu. Abychom pravěkou ženu uspokojili co nejvíce, snažili jsme se jí zajistit co nejpestřejší jídelníček. Lovili jsme od veverek po velryby a nezapomněli jsme zahrnout i nějakou tu zeleninu.

To ale zdaleko nebylo všechno. Po svačině nás totiž čekalo nepříjemné zjištění. Během našeho lovu nám v našich nových chýších vyhasly ohně. Dalším úkolem bylo tedy probojovat se přes šelmy do lesa pro dřevo a následně k sousední tlupě pro nějaký ten oheň. Všem se nám povedlo i přes nástrahy větru a okolí donést oheň do našich domovů. Večer, abychom oslavili  úspěšný den, zasvětili jsme pravěkou ženu do tajů novodobého diska.

Omlouváme se okolnímu světu za zdržení našeho zpravodaje. Síťové pokrytí je v pravěku velmi tragické.

Den třetí (pondělí) - Starověké Řecko a Řím

Během snídaně jsme zjistili, že přes noc někdo pootočil strojem času. Tím pádem jsme na ranním nástupu opět nebyli sami, objevily se mezi námi dvě sličné dámy v tógách. Děti správně určily dobu a obyvatelky starověkého Řecka nám sdělily úkoly dnešního dne. Jelikož prožily poměrně nudný týden, hledaly nějakou zábavu. A tak nás poslaly na gladiátorský výcvik. Během jednoho dopoledne se z nás stali odborníci na boj s mečem, prvotřídní lukostřelci a štítonoši. Následný boj mezi sebou jsme si velmi užili. Po náročném odpoledni nás čekal sladký oběd a pak ještě sladší úkol. Stali jsme se účastníky jedné z prvních olympiád. Mezi disciplínami se objevil například hod do dálky, skok do dálky, hod diskem, sprint i štafeta.

I když většinou olympiáda ohněm začíná, my jsme se ji rozhodli slavnostním ohněm ukončit. Připravili jsme oheň hodný samotného Dia.

Bohužel příprava ohně nás nakonec vyčerpala natolik, že bychom si jeho zapálení náležitě neužili a rozhodli jsme se slavnostní oheň posunout. Místo toho jsme navštívili slavné římské lázně a prošli náležitou očistou.

Den čtvrtý (úterý) -  Stěhování národů

Dnešek byl dnem opravdu speciálním, stali jsme se součástí velkého stěhování národů. Abychom to neměli tak jednoduché, čekalo nás po cestě několik nástrah - tlupy divokých šelem, láva, povodeň a písečné bouře. I přes všechny tyto překážky jsme se ale úspěšně dostali do kraje rybníků a luk v okolí Kraskova. Po pořádném posilnění jsme se zvládli probojovat i zpátky do tábora, kde jsme zdárný přesun našeho táborového národa oslavili řízky velikostí dlaně. Večer, aby veškerá námaha dne nebyla jen na nohou, zahájili jsme si u táborového ohně první kolo "Talentu napříč časem", kde jsme měli štěstí zhlédnout pěvecké, taneční i divadelní vystoupení.

Den pátý (středa) - Rytířský středověk

"Vítejte sličné dámy a ctnostní rytíři ve středověku." Touto větou začal náš den. Ranní nástup zahájil rytíř v plné zbroji s neutuchající touhou po krvi. "Prvním Vaším úkolem je sestrojit vlajky hodné Vašeho statečného rytířského klanu. A bez čeho se ještě rytíři v bitvě neobejdou? Bez řádně motivační hymny." A tak se dopoledne celý klan podílel na výrobě vlajky, kterou ponese hrdě za popěvu své hymny do bitvy. Po krvelačném obědě v podobě rajské omáčky jsme byli natolik vyčerpáni, že jsme navštívili místní koupaliště, kde jsme spokojeně strávili horké odpoledne. Přece nám nakonec trochu energie zbylo, takže jsme se večer družili na pravém rytířském bále.

Den šestý (čtvrtek) - Středověká města

Z důvodu nesplnění všech úkolů zadaných strážcem středověku, strávili jsme další den mezi rytíři a středověkými trhovkyněmi. Den nám začal bojovkou, kdy si jednotlivé rytířské klany schovaly pracně vypracované vlajky a snažily si je navzájem ukořistit. Proběhl velmi napínavý lítý boj, který skončil nerozhodně. Takže si ho pravděpodobně zopakujeme. Po obědě jsme se pro oddech vydali na středověké tržiště, kde jsme si vyzkoušeli, jak se těžce smlouvá s odrzlými trhovkyněmi. Jelikož i po dokoupení zásob jsme toho neměli dost, rozhodli jsme se vyrabovat okolní hrady. Rabování proběhlo úspěšně, ale i s plnými spižírnami jsme neponechali nic náhodě. Zbytek našich zlaťáků jsme utratili za luky a odbornou instruktáž v lukostřelbě. Jsme tedy prvotřidně připraveni na veškeré nástrahy, které nás čekají v následujících obdobích.

Den sedmý (pátek) - Zaoceánská výprava

Abychom poznali i okolní svět, uspořádali jsme dnes zaoceánskou výpravu, tím jsme definitivně nechali středověké trhovkyně a rytíře za námi. Během výpravy jsme objevovali novou přírodu i místní domorodce. Hořce jsme okusili i nástrahy moře - nájezdy pirátů, nepředvídatelné vlny, zlomyslné krakeny a aby toho nebylo málo, tak jsme museli na vlastní kůži okusit i úskalí těžkého života kapitána. Po náročném dni v kůži námořníka jsme se rozhodli pro nenáročnější náplň večera a připravovali jsme se na další kolo "Talentu napříč časem". Bohužel se láhev s dnešním zápisem kroniky na moři nějakým záhadným způsobem ztratila, tudíž se omlouváme za zpoždění.

Den osmý (sobota) - Raný novověk

Dnes jsme se dostali do raného novověku. Uhodnout období byl trochu oříšek, ale nakonec jsme to zvládli. Abychom se procvičili po ránu, postavili jsme si sportovní hřiště. Následně ale přišla velká povodeň a louka se nám proměnila v rozbouřené moře. Nezbývalo nám nic jiného, než abychom si postavili velké koráby a hromadně vypluli. Když už jsme byli na moři, rozhodli jsme se aspoň pochytat nějaké zásoby. Všechno by šlo jako po másle, kdyby nefučel zrádný mořský vítr a vlnami nebrouzdaly zbloudilé pirátské lodě. Ustát jejich rabování a nástrahy moře nebylo jednoduché, ale podařilo se a měli jsme i plné sítě ryb. Poté jsme využili naší dopolední práce a zahráli jsme si ringo, vybíjenou i fotbal. Takto úspěšný den nešel završit jinak než pořádnou tancovačkou.

Den devátý (neděle) - Novověk

Po dnešním otočení strojem času jsme se ocitli na stepích divokého západu. Aby nás informovali o výzvách tohoto období, odhodili zbraně a společně nám objasnili naše úkoly. Prvním úkolem bylo v rámci osidlování divokého západu postavit novou osadu se železnicí, bankou i věží se zvonicí pro včasnou signalizaci blížícího se útoku nepřítele. Jelikož jsme při stavbách nadělali hodně nepořádku, po obědě k nám zavítal rozzlobený indiánský náčelník místního kmene zvaný "Zuřivý býk" a naším dalším úkolem bylo uvést okolní přírodu do její původní podoby. Po takové práci nám velice vyhládlo a tak jsme vyrazili na prérie, skolili bizona a stáhli se do lesa, kde jsme si ho uvařili k večeři. Pro udržení míru se večer svolaly rudé i bledé tváře a my jsme jim hrdě předvedli své talenty v podobě dalšího kola "Talentu napříč časem". 

Den desátý (pondělí) - Světové války

"Vstávat a cvičit" to je heslo dnešního dne a období. Do dne nás přivítali dva vojáci v plné polní, ocitli jsme se v období světových válek. Začali jsme sportovní aktivitou a dohrávali jsme turnaj v míčových hrách. Následovala správná bojovka podobná bitvě u Kurska. Zahrnuty byly tanky, děla, miny, chemické zbraně i pěšáci. Naším úkolem bylo zničit nepřátelský štáb. Štáb mohl zničit jen chrabrý pěšák, kterého museli jeho bratři ve zbrani chránit. Procvičili jsme si tedy svoji spolupráci jako tým. Po náročné bitvě jsme se opět uchýlili ke sportovním aktivitám. 

Den jedenáctý (pondělí) - Návrat do středověku

Tak se ukázalo, že náš stroj času není tak spolehlivý, jak jsme si mysleli. Místo cesty na Měsíc nás totiž čekal návrat do středověku. Ocitli jsme se v jednom z nejbohatších měst střední Evropy té doby - v Kutné Hoře. Chvíli jsme se mezi všemi horníky cítili ztraceně. Naštěstí jsme se pomocí katedrály sv. Barbory rychle zorientovali a zamířili jsme přímo k dolu sv. Jiřího. Po získání pekrytlů (havířských pláštů) a ochranných helem jsme se vydali přímo do štol. Průchod nebyl zcela jednoduchý, jelikož maximální výška středověkého havíře dosahovala pouze 170 cm. Po zdárném odšpuntování užších částí štol od poněkud kulatějších vedoucích jsme ale prošli celý zpřístupněný důl a pochopili, jak těžká dřina bylo těžit stříbro ve středověku. Den jsme ukončili oblíbeným a radostným tancem. 

Den dvanáctý (úterý) - Součastnost

A konečně jsme se dostali do období, o kterém něco víme. Ocitli jsme se totiž v součastnosti. Abychom toho využili, vyrazili jsme na poznávačku okolí a vytvořili si mapky okolí a Vápenného Podolu. Po obědě jsme se ale setkali s problémem. Kvůli další poruše stroje času jsme se ocitli opět na stepích divokého západu a přímo mezi stádem bizonů. Co nám zbylo než si jich pár ulovit. Po zdárném lovu jsme se posilnili a chtěli jsme se vrhnout do oprav, ale přepadlo nás nepříznivé počasí. Uspořádali jsme tedy finální kolo "Talentu napříč časem" a následně jsme si vytvořili moderní kino pro promítání filmu na dobrou noc.

Den třináctý (čtvrtek) - Budoucnost

Dnešní den jsme se probudili do vzdálené budoucnosti, ve které nás přivítaly bytosti ze vzdálených galaxií. Jejich vzezření byla podivná, stejně jako jejich úkoly, které nám zadaly, abychom se dostali do další éry a dalšího času. Jako první otestovaly naši schopnost orientace ve vesmíru, tudíž jsme museli najít tu správnou cestu mezi planetami a čelit nástrahám každé z nich. Poté co jsme úspěšně našli cestu napříč vesmírem, museli jsme splnit náročný úkol, a to zapadnout mezi obyvatele této doby. Ne nadarmo se říká "Šaty dělají člověka!". V našem případě šaty dělaly mimozemštěna, a tak jsme se přestrojili tak, abychom byli k nerozeznání od strážců této doby. I když se nám cestování časem líbilo, zatoužili jsme se vrátit do doby, ze které jsme naši cestu započli. Není však tak jednoduché jit proti toku času, zvlášť když nám v tom bránili všichni strážci času, jejichž úkoly jsme plnili po celé naše putování. Snažili se ubránit svůj stroj času, ale my jsme přišli na starodávný rituál, který jejich moc dokáže téměř odstranit. Našli jsme potřebné artefakty a provedli rituál, po kterém jsme ve velké bitvě všechny strážce času porazili a stroj času ukořistili pro naše účely! Několikrát jsme zatočili magickými přesýpacími hodinami na stroji času a vratili se zpět do roku 2018! Nyní se již všichni tešíme po zábavném, leč náročném cestováním časem zpět do svých domovů za našimi blízkými!